Darfedáloža modealla
RIDDOSÁMIID JÁVKAN KULTUVRRALAŠ ČÁJÁHUSKATEGORIIJAN
Hildus Norgga árktalaš universitehtamusea gealláris Romssas lea modealla sámi darfegoađis. Modealla lea dárkilit dahkkin muoras, beassis, lavnnjiiguin ja geađggážiin, ja earuhus daidda darfegođiin maid johtti sámi boazodoalliservodagain leai, de leat modeallas hiŋgalat lihtariidda. Museakataloga jelgii lea “Sjur Olsen Korsfjord Talvik” ráhkadan dán Almmolaš čájáhusa váras Romssa gieldii jagis 1870. Jáhkehahtti lea ahte dat lea vuođđuduvvon Olsen bearraša orohagas, sii ásse Fielvuonas, riddosámi searvegoddi Álttá máddelis, ovdalaš Dálbmeluovtta girkoservodat. Doaba ”riddosámit” ráhkaduvvui miššonearain 1700 jagiid álgogeažis go galge čilget olbmuid mat ásse riddoguovlluin ja geat sámástedje, sii elle dállodoaluin ja manne dávjá girkus. Muhto sámit geain ealáhus leai guolásteapmi leat dovdosat historjjálaš gálduin juo 1500 jagiid rájis.
Álbmotrehkenastima mielde Dálbmeluovttas jagis 1865 leai Olsen guolásteaddji ja eanandoalli ja eamidiinnis son ásai “Guodegiettis”, viđa mánáin, bálvváin, guolástan- ja gieddebargoveahkkiin ja nubbe guolásteddjin. Registaris son leai sápmelaš ja son dárustii. Logi jagi maŋŋá, 1875, de orui bearaš ain Fielvuonas, jahkehatti seammá báikkis, muhto dál sus leai Norga namma registaris -”Sjurseng” – Sjurs rásášeanan. Registar mielde Olsen leai ain čállen sisa sámiin ja ahte son dárustii, muhto dál lea dat guhte čálii registara lasihan bajilčállosa vuollái- “hupmá dárogiela dábálaččat” (taler norsk sædvanlig).
Mu prošeavttas mun lea suokkardan movt kultuvrralaš assimilerenproseassat ovttas measta universála deattohemiin turismaindustriijas, museain, dutkiin ahte sámit leat boazobargit 1800 jagiid loahpageažis dagahii ahte norgga riddosámit šadde ravdabeallái- sullii nugo anársámit Suomas ja vuovddihat Ruoŧas. Dušše boazosámit geat ledje johtti olbmot árvvoštallojuvvo leat albma sámit. Sii geat eat lean dat šadde oaidnemeahttumat politihkas ja maiddái sámi dutkamis ja kulturčájáhusain.
Dan ahte deattuhit sámiid leat boazobargit šattai geavatlaččat ráđđejeaddji kulturčájáhusain sihke Norggas ja olgoriikkain 1870 jagiid rájis. Seammás orrot riddosámit jávkan kultuvrralaš čájáhuskategoriijan, maiddái čájáhusain olggobealde Romssa.
Vuolggasadji lea leamaš guokte industriija čájáhusa mat ledje Romssas jagiin 1870 ja 1894. Dan almmolaš čájáhusas Romssa girkoservvodagas jagis 1870 leai sámi riddokultuvra váldooassi čájáhusas. Earret dan ahte ođđasit hukset riddosámi ássanbáikki mas bearaš Unjárggas ásai, de čájehedje maiddái riddosámiid dávviriid, nugo Olsena modealla darfedálus. Muhto dalle go almmolaš čájáhus guolásteamis, eanandoalus ja industriijas čájehuvvui Romssas jagis 1894, de sámi riddoguovlu ii šat lean čájehankategoriija. Dan sadjái leai fokus duššefal johtti boazosámiin.
Dan ahte deattuhit sámiid leat boazobargit šattai 1870 jagiid rájis geavatlaččat deháleamos kulturčájáhusain sihke Norggas ja olgoriikkain. Seammás orrot riddosámit jávkan kultuvrralaš čájáhuskategoriijan, maiddái čájáhusain olggobealde Romssa. Olsen modealla musea gealláris orro čujuheami dán marginaliserema guvlui – musea vuođđuduvvui jagis 1872 dávviriiguin 1870 jagi čájáhusas. Go musea ii čalmmustahttán sámi riddokultuvrra čájáhusain de luoikkai musea iežas norgga assimilerenpolitihkkii. Boađus das lea ahte riddosámit leamaš meastá apmasat norgga álbmoga gaskkas, sihke sin historjjálaš identitehta ja dálá áiggi servodat.
Teavsttat leat jorgaluvvon dávvesámegillii girječálli John Erling Utsis ja Camilla Brattland, Norgga árktalaš universiteahttamusea, lea divvon daid.
