Installašuvdna
POLITIHKA JA POESIIJA ČÁJÁHUSAS
Mii dáhpáhuvvá dalle go iešguđetlágan dávvirat bohtet oktii musea čájáhusas? Lea go dehálaš makkár dávvirat biddjojit čoahkkái, movt daid ordne ja merke? Gávdnojit go oktoráđđejeaddji tropeat ja minstarat maiguin čájeha sámi áššiid? Makkár aktevrrat biddjojit digaštallat dalle go buktá ovdán sámeáššiid, mii muitaluvvo ja makkár hámi daidda addá- mii báhcá jaska ja báhcá dajakeahttá?
Olmmái guovlá láse duohken, orro leahkime boares čáhppes/ vilges govva. Állut min vuostá, guoggut, gardnjilat čippiid alde, su ámadadju lea duođalaš ja eahpečielggas, su mii áicát, vaikko sus lea seammá govvanummar go earáin. Govva stuoriduvvo, orro dego mii leat seammá báikkis go son, vaikko latnja gos son čohkká lea čuoladuvvon muohttagis ja jieŋas. Realisma šaddá duođaleabbo go gova birra leat albma dávvirat, dávvirat dahkkon lunddolaš ávdnasiin, nugo dávttis, čalámis, muoras, sasttis ja náhkis. Olgeš bealde heaŋgá kappa, divrras, erenoamáš čáppa bivttas. Lea go dat soames áiggi leamaš su, eará báikkis ja áiggis?
Čájáhus ii atte ollu čielga dieđuid, ii gova birra iige olbmá ja oktavuođa birra. Oanehis teaksta lásegábes cuiggoda son leai angakoq, čilgejuvvon leat ”inuihtaid noaidi”. Govva gullá installašuvdnii Oslo kulturhistorjjálaš museas. Dása leat bidjan oktii guđegelágan dávviriid, govat iešguđet áiggiin, báikkiin teavsttaiguin, symbolaid, gilkoriid ja eará designabargguid dainna dieđuin ahte gaskkustit ”noaidevuohta lea oktasaš iešvuohta árktalaš álbmogiid gaskkas”. Nuppe bealde gova lea eará čilgehus biddjon, sárgun mii lea vuddjon goavdása dearpama sisa: ” Sámit gohčodedje noaidi noaidin” čilge teaksta seainnis. Eambbo almmolaš diehtu mii gaskkustuvvo lea ahte noiddiin lea seamma rievddakeahtes vierru, dasa gullet seammá oasálastit ja elemeanttat, visot árktalaš servodat čađa buot áiggiid. Earret eará materialisere installašuvdna muitalusa mas ii leat ollu sadji nissoniidda iige mánáide, vaikko valjes gáldoávdnasat čájehit sii leat doppe- sihke sámi, inuihtaid ja eará árktalaš oktavuođain.
Installašuvnna oasit doibmet guovtti guvlui valideren dihte ja guđe báikkis galget leat- individuálalaččat dat muitalit iešguđet eallimáilmmi birra, biddjon iešguđet áigái ja báikái, muhto daid girjáivuohta unniduvvo sakka oktasaš koda ja čájehanvuogi bokte. Konvenšunála láseloađat leat eahpitkeahttá deháleamos reaiddut maiguin ráhkada dán oktiiheivejumi. Eastin dihte guoskkaheami ja go vuoruhit oaidnima dat muktet šearpma govvan.
Dattege sáhttet muhton oasit bisuhan vuoimmi olahit min, šearpma duohken, ja bissehan geahčči jođidettiin ja addit sutnje garra dovddu erenoamášvuođas- eaŋkilahtton struktuvrraid duogábealde mat ráđđejit sin čájáhusa. Dakkár miela giddejeaddji gávnnadeapmi sáhttá boktit diehtoáŋgirvuođa mannat čájáhusa dobbelii ja ohcat eará gálduid, suokkardit eará dávviriid ja gávdnat reaidduid maiguin kritihkalaččat smiehtada čájáhusa politihkas ja poesiijas.
Govven: Monica Grini
Teavsttat leat jorgaluvvon dávvesámegillii girječálli John Erling Utsis ja Camilla Brattland, Norgga árktalaš universiteahttamusea, lea divvon daid.
