Gipsa
19 JAHKEČUOĐI ETNOGRÁFALAŠ DÁVVIRIID ČOAGGIMIS KRISTALLAŠLOAHTA VÁRAS SYDENHAMAS, LONDONIS
Portreahtabysta lea gipsas ja lea dahkkon aváhaga rájis. Dat čájeha Niels Pedersen Kárášjogas guhte leai fáŋggas Christiania Ráŋggáštanásahus (Tugthus) dalle go dát dahkkui. Ráŋggáštanásahusa girjji jelgii son lea “njuovvi Kárášjogas” ja njealji máná áhčči. Dát leai su nubbe vuorru go ráŋggáštuvvui bohccuid suoládeamis. Son šattai Christiania Ráŋggáštanásahusii ođđajagi 27 beaivvi jagis 1852 ja beasai olggos miessemánu 9 beaivvi 1853 [1].
Dát lea okta golmma gipsabácciin sámi fáŋgalis, dahkkon čoakkáldahkii sámi artefáktan 1850 -jagiin. Čoagginproseassa jođihuvvui norgga dutkis prof. Ludvig Kr. Daa, brihttalaš etnográfa Dr. Robert Gordon Latham leai bivdán su dahkat dan. Vuorkkás Kulturhistorjjálaš museas Oslos lea ollislaš listu dain dávviriin mat čohkkejuvvoje [2].
Ráhkadit gipsabácciid nugo dát álggahuvvui vástádussan frenologiija diehtagii 1700 loahpageažis. Antropologalaš servodagas 1800 -jagiid loahpas vuođđuduvvui olbmuid dutkamuš rupmašiid mihtideapmái, danne go jáhkke morfologalaš iešvuođaid govahallat indiviidda moralalaš ja intellektuála karakteara. Bácciid máhtii máŋget, molssodit ja ordnet ráidun čájehan dihte olmmošsoga hierarkiija. Earret dan ahte ámadajuid ja oaiveskálžžuid mihtidit máhtte báccit gaskkustit beliid eará čearddas man ii lean vejolaš čilget loguin ja máhttá maiddái doaibmat arketyhpalaš ovdamearkan čerdii.
Odne dat ahte čuoldit olbmuid vuolit čeardan dahje čeardan ii šat doala deaivása ja adno odne leat pseudo-diehtagiin gipsabácciid leat váldán eret čájáhusain ja dat vurkejuvvojit museaid gealláriin dahje lovttain. Dat ahte dat gávdnojit materiálalaččat morihahttá moanaid ehtalaš ja musealogálaš gažaldagaid. Duođaštussan dieđalaš rasismmas čujuha dál bázzi dieđalašvuođa historjái. Lea stuorra dárbu dahkat dáid objeavttaid historjjálaš objeaktan ja fas bidjat daid čájáhussii, dán hávi daiguin dekonstruere čeardakategoriijaid.
1 Fáŋgaprotokolla Kristania Ráŋggáštanásahus. Fáŋggat. 1850- 1857. Oslo SAO/A- 10644/ Had IV
2 Universitehta Etnografalaš Museum. Sisaboahttán reivvet 1833-1877. Arkiiva cujuhus 246/1855: “čujuhus etnografalaš objeavttat, mat Gonagslaš resolušuvdna 8b. guovvamánus 1853 mielde lea Kristallašloahta váras Sydenhamas háhkan”
Teavsttat leat jorgaluvvon dávvesámegillii girječálli John Erling Utsis ja Camilla Brattland, Norgga árktalaš universiteahttamusea, lea divvon daid.
